Katedrála Sedlec
Z hlavního kutnohorského nádraží přijíždíme motoráčkem do zastávky Kutná Hora-Sedlec. Spolu s námi i dvě malé skupiny zahraničních návštěvníků. První památkou od zastávky Kutná Hora-Sedlec je kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Od zastávky vlaku, po značené turistické cestě, je to asi pět minut chůze. Protože za staletí se okolní terén zvýšil, je dnes vstup do katedrály po chodech dolů. Navíc je před katedrálou rušná křižovatka. Tak pozor při focení na auta.
První katedrála byla vystavěna v letech 1290 až 1320 za ekonomickému růstu spojeného s dolováním stříbra na pozemcích zdejšího cisterciánského kláštera. Stříbrná horečka dalo vzniknout Sedlecké katedrále, rozvoji kláštera i celého kraje. Rychle vyrostlo středověké velkoměsto Kutná Hora. Sedlecký chrám se stal největší sakrální stavbou na území Čech a Moravy. Mohutná kamenná stavba raně gotického slohu ve tvaru latinského kříže se bohužel nedochovala. V roce 1421 byl zdejší cisterciácký klášter i chrám vypálen husity.
Záchrana
V troskách zůstal chrám plných 279 let. K obnově chrámu došlo až po roce 1700. Po prvním statickém zajištění nastupuje Jan Blažej Santini se svoji vizí barokní gotiky. Jeho dílem je originální řešení hlavního průčelí a celková jedinečná úprava chrámového vnitřku s mimořádně působivou klenbou hlavní lodi. Santini přidal samonosnou klenbu a samonosné točité schodiště. Sochařské práce provedl Matěj Václav Jäckel. Obnovený chrám byl vysvěcen v roce 1708.
Ale již za panování císaře Josefa II., byl v roce 1784 sedlecký klášter zrušen a jeho majetek vydražen. Z chrámu se stalo skladiště mouky a v budovách kláštera byla v roce 1812 zřízena tabáková továrna, která je zde dosud.
Chrám byl naštěstí vrácen k církevnímu užívání už v roce 1806.
Podrobnější popis historie a architektury najdete zde.
Muzeum lega v Kutné Hoře
Naproti přes křižovatku je informační centrum. Tady si kupte lístky do kostnice. Výhodou info centra je, že tu prodávají i balené nápoje.
Dalších pět minut chůze a jste u muzea Lego kostek. Lístky na vstup se prodávají přímo v prodejně. V muzeu je několik místností ve dvou patrech. Ve vitrínách jsou modely z kostek. Je tu i menší herna. Uprostřed první místnosti je model kutnohorského chrámu sv. Barbory. Na schodišti je popsán vývoje kostek a historie firmy. Ti náročnější zde mohou i přespat, protože muzeum je současně hotelem.
Stránky muzea Lega jsou zde.
Kostnice Sedlec
Hned za domem, kde sídlí muzeum kostek, je hřbitovní zeď. A uprostřed nevelkého hřbitova je slavná kostnice. Jak jsem psal výše, lístky se kupují v info centru. V kostnici je jen prodej suvenýrů. Nikoliv lístků a je tu zákaz fotografování.
Kostnice je podzemní kaplí hřbitovního kostela Všech svatých. Kostelík byl vystavěn ve 14. století jako dvě kaple nad sebou. Podzemní kaple sedleckého kostelíka je podobná kapli na jeruzalémském poli Hakeldama, kam byli pohřbíváni zemřelí poutníci. Když byla ve středověku na místním hřbitově rozprášena půda ze svaté země, zájem o to být pohřben právě tady, silně vzrostl. Mělo se tak stát na popud krále Přemysla Otakara II a půda pochází z Golgoty.
Největší příliv mrtvých ale nastal až po hladomoru (1318) a morové epidemii (1348). Pochováno bylo na 30 tisíc zesnulých. Tady musím udělat poznámku. Morová epidemie v Čechách propukla až o pár let později (1357 až 1366) než je uváděn rok 1348 na ceduli. V roce 1348 byly epicentra moru v jižní Evropě, kam se Černá smrt dostala z jiho-východné Asie.
Dalších 10 tisíc mrtvých přibylo na hřbitov během husitských válek. Tehdy hřbitov dosáhl své největší rozlohy. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly kosti exhumované. Poloslepý sedlecký mnich je v roce 1511 seskládal do velkých pyramid. Kosti byly poprvé (?) dekorativně přeskládány již v 16. století a na počátku 17.století přerovnány.
Na začátku 18. století byl kostelík upraven Janem Blažejem Santinim. Ten upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí i dalších doplňků jako např. řezaných korun nad pyramidami, svícnů aj. Zatímco dnes takové shluky kostí můžeme považovat za atrakci, skutečným účelem je hluboká zbožnost vyjadřující rovnost před Bohem právě vzájemnou zaměnitelností a anonymitou všech těch kostí a lebek. A také jako memento morové epidemie.
V roce 1784 císař Josef II. klášter zrušil a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka. A právě jejich stavební mistr, nějaký František Rint z České Skalice, poskládal v roce 1870 kosti a lebky v podzemní kapli do obrazců a do skládačky. V původních pyramidách z roku 1511 leželi kosti bez ladu a skladu.
Prohlídka zahrnuje jak sklepení s kostmi, tak horní kapli. Vstup na hřbitov je volný.
Více o historii kostnice v Sedleci najdete na jejich stránkách.
Hostinec U Zlatého Lva
Je po poledni a máme hlad. Sedlec je turisticky vyhledáváním místem, takže je tu několik hospod. Naproti kostnici je i cukrárna.
My jsme si na oběd ale vybrali hostinec U Zlatého Lva, který leží níže, naproti kostelu Nanebevzetí Panny Marie.
Je to sice pár kroků zpět, ale tady v Sedleci je všechno blízko. Při přecházení silnic využívejte přechodů.
První dojem z hostince je rozpačitý. Vaří tu vůbec?
V sále je polovina stolů obsazena, většinou místními.
Venku je chladno, tak si vybíráme místo v rohu u krbu. Oheň plápolá za sklem a za chvíli je nám teplo.
Obsluha rychle přichází a podává nám jídelní lístek. Během chvíle, než si vybereme jídlo, se hostinec zaplnil.
Vybíráme si českou klasiku, kančí kýtu na šípkové omáčce (140 Kč) a smažený sýr (170 Kč) + dvě točené limonády (30 Kč).
U smažáku snad není co zkazit, zeleninová obloha je pestrý, tatarka dělaná v hospodě.
Kančí kýta se čtyřmi je skvělá.
Obě porce jsou velké a nám nezbývá, než si říci, že v tomhle hostinci opravdu dobře vaří a za příznivé ceny.
Kam dál
Pokud máte děti, za hřbitovem je malý park a v něm jsou prolézačky.
Pokud by je kosti a lebky nudily, tak tady mohou skotačit.
Nejbližší nádraží
Kutná Hora hlavní nádraží
Obtížnost
- minimální, městská turistika
Rizika
- pozor při přecházení silnic
Další aktivity
- procházka ze Sedlce až do Kutné Hory
- přírodní památka Kaňk, což je bývalý vápencový lom
- rozhledna Havířská bouda (placená)
Rady na cestu
- lístky se kupují v info centru
Napsat komentář