Popis místa
Císařský salónek na nádraží v Mariánských Lázních byl zrekonstruován a navrácen co nejblíže do původní podoby. Tudy procházel nejen náš císař František Josef I, ale i třeba Anglický král Eduard VII, který si zdejší lázně velmi oblíbil a opakovaně je vlakem přijížděl navštívit.
Nádraží ve Mariánských Lázních leží na 454,5 km Dráhy Františka Josefa z Vídně přes České Budějovice a Plzeň do Chebu. Cílem železnice zbudované roku 1872 bylo nejen propojení lázní z Vídni, ale především napojení rakouské železniční sítě na již postavené tratě bavorské a saské s návaznosti na severoněmecké přístavy Hamburg a Brémy.
-
- Pohled z druhého nástupiště na křídlo mariánskolázeňského nádraží, kde je císařský salónek
-
- Od vozu s významným hostem byl po nástupišti natažen červený koberec a…
-
- …a těmito dveřmi vstupovali význační hosté do salónku.
-
- Východ z císařského salónku do města. Dnes slouží jako vchod k prohlídce.
Dráha měla zásadní vliv na rozvoj lázeňství a města Mariánské Lázně. Město samotné bylo založeno až roku 1808 opatem Karlem Kašparem Reitenbergem z nedalekého premonstrátského kláštera v Teplé nad Bečvou. Ale teprve napojení na železniční síť umožnilo běžné střední vrstvě cestovat do zdejších lázní. Což znamenalo obrovský stavební rozvoj města Mariánské Lázně.
To, co dnes vidíme ale není původní nádraží z roku 1872. To množství lázeňských hostů již nestačilo a proto byla v roce 1902 původní budova přestavěna a dostavěna. Císařský salónek vznikl z původní čekárny 1. třídy. V té době byly dokonce čtyři čekárny pro čtyři vlakové třídy. V témže roce 1902 začala jezdit od nádraží do města tramvaj. Trať byla jednokolejná a tramvaje jezdily až do roku 1952, kdy byly nahrazeny trolejbusem.
-
- Císařský salónek na nádraží v Mariánských Lázních. Velký stůl a židle jsou již kopie dle původního nábytku.
-
- V čele salónku je nádherný kachlový krb. Dar saského krále Alberta a jeho manželky Karoly.
-
- Krb je dnes již bohužel nefunkční, komín byl při přestavbě v minulém století odstraněn.
-
- Vedle vchod z nástupiště jsou portréty našeho Františka Josefa I a Anglického krále Eduarda VII, dědečka nedávno zesnulé královny Alžběty.
Císařský salónek sloužil nejen císaři, ale všem vzácným hostům, kteří přijížděli do lázní. Po červeném koberci šli od vlaku do salónku, kde je vítali představitelé města. Až do 30.let minulého století vezly vlaky do Mariánských Lázní přímé vozy nejen z Vídně a Berlína, ale i z Paříže či Londýna.
K největší události zde došlo 16. srpna 1904, kdy se tu sešel císař František Josef I a právě anglický král Eduard VII. Ten navštívil zdejší lázně celkem devětkrát.
-
- Okna směřující na první nástupiště byly opatřeny leptáním. Po rekonstrukci byly původní okna nahrazena novými s fólii, která nahrazuje lept. „Lept“ si můžete prohlédnout i z prvního nástupiště.
-
- Lept zobrazuje císařskou korunu nad okřídleným kolem. To symbolizuje železniční dráhu.
-
- Původní nástěnné hodiny z konce 19. století. Bohužel už nebijí.
-
- Chodba ze salónku ven ze staniční budovy. Záchody byly zřejmě vpravo v chodbě.
Nejbližší nádraží
Obtížnost
Vhodné i pro děti
Rizika
- nejsou
Další aktivity
- Prohlídka města Mariánské lázně. Od nádraží jezdí nahoru trolejbus
Rady na cestu
- Císařský salónek není běžně přístupný. O jeho zpřístupnění nutno požádat předem.
- Bývá zpřístupněn například při významných dnech Mariánských Lázní.
