Jednotka Arriva 948 se skládá z nízkopodlažních vozů s oddílem pro cyklisty, kočárky a vozíčkáře. Většina sedadel je v nízkopodlažní části. Jen několik sedadel je po třech schodech nahoru, v čele vozu, za kabinou strojvedoucího. Jednotka je klimatizována, s wi-fi a u sedadel jsou zásuvky na 230 v a USB.
v neděli 15. prosince 2024 začne na železnici platit nový jízdní řád. Rozsah regionální dopravy, které zajišťují České dráhy v Libereckém kraji mírně vzroste. Na trati Smržovka – Josefův Důl bude zaveden nový dopravní koncept. ČD posílí vlaky mezi Libercem, Raspenavou a Bílým Potokem pod Smrkem a mezi Libercem, Harrachovem a Szklarskou Porębou.
Nový jízdní řád pro Ústecký kraj znamená jen drobné změny. Celkový počet vlaků, počet ujetých kilometrů i poměr osobáků a rychlíků je skoro na chlup stejný jako v končícím roce. Nedochází ani k přesunu mezi dopravci. Rovněž oblíbené historické vlaky pojedou v podobném rozsahu a termínech jako letos.
Popisovaný vůz řady 530 je součásti nízkopodlažní čtyř-vozové jednotky Moravia. Vůz je určen pro cestování s kolem, kočárky i pro vozíčkáře. Při nastupování sledujte piktogramy na dveřích vozu. V nízkopodlažní části jsou především sklopné sedačky. Ve voze je klimatizace, wifi, zásuvky na 230 V / USB.
Už 80 % všech vlaků Českých drah bude v novém jízdním řádu 2025 bezbariérových. To je o 439 spojů více, jak v roce letošním. Přitom většina spojů bude nízkopodlažních, další budou mít zvedací plošiny. Výška podlahy nízkopodlažních vlaků je v úrovni moderních nástupišť. To pomáhá nám všem, protože nástup a výstup v úrovni nástupiště je mnohem rychlejší, pohodlnější a také bezpečnější.
Vůz 1. třídy ComfortJet Ampz 881 má opravdu pohodlná sedadla. Sedíte buď u stolu v uspořádání sedadel po dvou naproti sobě, nebo na čtyřce kolem společného stolu. Další sedadla jsou v uspořádání jako v letadle. Ve voze je wifi, klimatizace a kdyby slunko moc svítilo, jsou na všech oknech rolety. Velké kufry odložíte do regálu na začátku a uprostřed vozu.
Pokud je železnice plnohodnotně zapojena do krajské integrované dopravy, kraj má pro všechny objednávané druhy dopravy zavedeno společné jízdné, koordinuje vzájemně trasy, návaznosti spojů a jízdní řády, tratě jsou v dobré kondici a jezdí po nich moderní příměstské soupravy, tam ji také cestující využívají nejvíce.
Zastávka Dolní Lhota leží na trati z Brna přes Blansko do Letovic. Přechod mezi nástupišti je možná jen přes chráněný železniční přechod. Obě nástupiště jsou vysoká, bezbariérově přístupná. Nově jsou už při příchodu na nástupiště cedulky s čísly koleje. Odkud Vám to opravdu jede se však dozvíte až z obrazovky pod přístřeškem.
Průvodce po berlínském hlavním nádraží. Na každé nástupiště vedou schody, pojízdné schody a výtahy. Ty jezdí z nadzemní skupiny nástupišť přes několik pater až do podzemní skupiny nástupišť. Například z 15. a 16. nástupiště, kde staví několik linek metra S-bahn, jedou výtahy do podzemí na 3., 4., 5. a 6. nástupiště.
Firma Stadler představila ve světové premiéře na veletrhu InnoTrans modro-zelenou jednotku na vodík RS ZERO HEMU. Ta je určena na regionální tratě s menším provozem, kde není trolejové vedení nebo pro linky, kde část tratě je bez elektrické trakce. RS ZERO je nabízeno jako jedno nebo jako dvou-vozová jednotka.
Dvoupatrový vůz 971 je součásti vlakové soupravy CityElefant, které jezdí v okolí velkých měst. Vůz je řazen buď v čele soupravy, nebo na jeho konci. Spodní patro je nízkopodlažní a 2. třídy. Dole jsou místo na kola a na kočárky. Nastupujte dveřmi označenými symbolem kola a kočárku. Ve druhém patře jsou sedadla 1. třídy. Nastupujte dveřmi se symbolem 1. třídy a pak po schodech nahoru.
Chytré zastávky jsou přístřešky, kde na stěně jsou elektronické informačními panely. Cestující se z nich dozví o času odjezdu vlaku, případně o zpoždění, neplánovaných změnách v jízdním řádu či provozních mimořádnostech. Zatím je takových zastávek 12. A my jsme se na dvě z nich jeli podívat, nafotit a natočit video.
Integrovaná krajská doprava na Jižní Moravě vznikla jako společný projekt města Brna a Jihomoravského kraje. Takové spojení se ukázalo jako klíčové pro její úspěch, protože již od začátku byla krajská doprava řešena jako jeden celek i s městem Brnem. Ještě než vznikla první krajská zóna, brněnská MHD už měla zóny 100 a 101. Stalo se před dvacet lety...