Nádražka Česká Třebová

Česká Třebová je velkým železničním uzlem, ale město je malé, navíc na rozhraní dvou krajů. Ne každý rychlík tu staví a ani nabídka osobních vlaků tu není jak v blízkosti velkých měst. A tak tu občas na vlak čekáte déle. Nádražní restaurace v České Třebové je tu od nepaměti a tak se stala symbolem nádražek. Navíc v České Třebové stále pracuje mnoho lidí na železnici a tak mnoho z nich sem chodí na meníčka a po práci na pivo. Tomu odpovídá prostředí, nabídka jídel a otevírací doba.

Do restaurace jdete dlouhou chodbou v levém křídle nádraží. Po stranách řady kovových sedaček. Občas tu někdo sedí. Občas tu sedí někdo, komu už dávno ujel vlak. Jdete až na samý konec chodby. Nad vchodem zelená cedule Nádraží restaurace. Vedle dveří křídlová tabule: snídaně od 8 do 10, obědy od 11 do 16 hodin. Jsem tu kolem druhé a mám přibližně hodinu čas. Beru za kliku.

Místnost přes dvě patra a hráškově zelené stěny ladí k tmavě zeleným koženkovým sedačkám. Tady se totiž sedí v dřevěných „zákoutích“ na koženkových lavicích nebo u stěny, u klasických stolů a na dřevěných židlích. Zákoutí trochu tlumí hluk a poskytují soukromí. Na dřevěném ostění jsou háčky na kabát a na lavici vedle sebe si mohu položit kabelu a přitom ji mít na očích. Dívám se, že u vedlejšího „zákoutí“ mají na dřevěné stěně i zástrčku na 230 V.

Paní roznáší pivo, až ji pěna kape na zem. Dostávám jídelní lístek v plastovém obalu. Vybírám si Kuřecí smaženou kapsu s nivou a šunkou. K tomu jsou hranolky, tatarka a zeleninová obloha. Hned si objednávám točenou limonádu. Je už odpoledne, jsem snad jediný, kdo si tu objednal jídlo, ale musím na něj čekat asi dvacet minut. Očekával bych trochu rychlejší přístup, zejména, když jsme na nádraží.

Rozhlížím se kolem. Vypadá to, že já a ještě jeden pán jsme sem přijeli a čekáme na spoj dál. Ostatní hosté už mají po šichtě a popíjejí pivo. V rohu hraje TV hudební videoklipy z devadesátek. Televize hraje tlumeně, takže neruší. Celkově to tu působí v mírně retro stylu.

Je jaro a už mají otevřenou i zahrádku, ale ta je bez obsluhy.

Konečně mám jídlo před sebou. Příbor v ubrouskovém balení. Porce je velká, maso je krásně udělané a kombinace s nivou je skvělá. Musím chvíli počkat, jak je vše teplé. Hranolky jsou čerstvě udělané, oceňuji, že nejsou moc slané. Přisolit si to může každý. Tatarka výborná. Ač jsem naposledy snídal a teď je už půl třetí, mám co dělat, abych tu porci snědl. Porce za 165 Kč. Berou i kartu, ale musím dojít ke strojku, který mají na baru.

Záchody jsou součásti nádražní restaurace.

Shrnutí

Nádražní restaurace v České Třebové působí omšelým dojmem, někdo by řekl, že jede v retro stylu. Ale je tu čisto, žádný smrad, hosté byli v pohodě. Na jídle jsem si opravdu pochutnal. Protože to nebylo první moje návštěva zdejší nádražky, mohu říci, že si svoji kvalitu drží. Poměr cena a kvalita (porce) jídla je slušná. Oceňuji nabídku snídaní a čtyř dětských jídel. Zdejší nádražka dokonce nabízí jídla beze masa 🙂
Příznivci zdravé výživy by k nabídce jídel (smažené a zase smažené) byli asi výrazně kritičtější. Za mne ale v pohodě.

V restauraci bohužel není odjezdová tabule a není tu ani slyšet hlášení staničního rozhlasu. Což je škoda. V případě zpoždění, bych si objednat ještě jedno pivo.

Odkaz na webové stránky nádražní restaurace v České Třebové.

Kudy do nádražky v České Třebové

Nádražky

  • Kde se můžete na nádraží nebo poblíž něho dobře najíst?
  • Vypít v klidu kávu, dát si pizzu nebo asijskou kuchyni?
  • Chcete tradiční české nádražní restaurace jak za císaře pána?
  • Nebo dáváte přednost rychlému občerstvení, sebou do vlaku?
  • Kde lze posedět v příjemném prostředí, s notebookem na stolku a třeba i s kočárkem.

To všechno jsou pro náš „nádražky“.
Všechny popsané nádražky jsme osobně navštívili. Pokud mezitím došlo ke změně, máte dobrou nebo špatnou zkušenost, dejte nám vědět.

Abecední seznam hodnocených nádražních restaurací.