Přes obnovený Branický most se jezdí po dvou kolejích

Ve čtvrtek odpoledne začaly vlaky opět jezdit přes Branický most v Praze. Správa železnic tím zahajuje dvoukolejný provoz nejen na něm, ale i v navazujícím úseku přes Krč na novou zastávku Praha-Kačerov. Vyšší kapacitu trati využijí kromě nákladních souprav také odkloněné osobní vlaky.

Kačerov v novém

Ve čtvrtek 24. října 2024 proběhlo rovněž slavnostní uvedení do provozu nového nádraží v Praze-Kačerově. Ještě ten den v podvečer na něm začaly znovu zastavovat osobní vlaky. Původní zastávka o nástupišti u jedné koleje prošla kompletní modernizací. Nástupiště je nově ostrovní a mohou na něm zastavovat vlaky na dvou kolejích. Z pohledu cestujících je zastávka kompletně bezbariérová (výtah), zastřešená a jsou zde odjezdové tabule. Díky blízkosti stanice metra C Kačerov tak vznikl významný přestupní uzel. Například když pojedete na Sázavu. Traťová rychlost se zvýšila až na 100 km/h.

Popis, fotky a hodnocení nové zastávky Praha-Kačerov máte zde.

60 let čekání na druhou kolej

Zdvou-kolejnění přes most bylo nutností. Traťový úsek přes Bránický most využívaly dosud zejména nákladní vlaky. V blízké době ale výrazně vzroste jeho význam i v osobní dopravě. Zrekonstruovanou a kapacitnější trať budou kvůli probíhající přestavbě smíchovského nádraží a plánované rekonstrukci mostu na Výtoni využívat také vlaky mířící z Prahy do Berouna a dál do Plzně. Práce na takzvaném mostě Inteligence zahrnovaly obnovu kolejového svršku a trakčního vedení, nové je odvodnění a hydroizolační systém. Stavbaři dále vyměnili most přes Údolní ulici.

„Branický most slouží železniční dopravě v metropoli od podzimu 1964. Šedesáté výročí své existence oslaví v plné síle a konečně i se dvěma kolejemi, pro které byl vybudován. Společně s navazujícím úsekem do Krče tvoří důležitou součást pražské železniční sítě,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka. Ten rovněž vyzdvihl rychlost této stavby. V prosinci 2021 získala stavba souhlas EIA. Tím se příprava mohla rozběhnout na plno. A v říjnu 2024, tedy po třech letech, je hotovo. Celkem se stavba dotkla 10 km tratí. Kéž by takto šly i další projekty.

„Rekonstrukce Branického mostu je další významnou železniční stavbou v oblasti pražské aglomerace, která umožní cestujícím častěji využívat vlak. Právě v železniční dopravě je dobře vidět ohromný přínos dvaceti let českého členství v EU, jež si letos připomínáme: modernizované tratě, nádražní budovy i nové soupravy zpříjemňují cestování nám všem. Díky rozsáhlým evropským investicím již nejsme dopravní skanzen, ale moderní součást celoevropské dopravní sítě TEN-T,“ připomněl Martin Svášek ze Zastoupení Evropské komise v České republice.

Krč si ještě počká

Co se týká nádraží v Praze-Krči: zastávka Krč z pohledu cestujících zůstává i nadále v tak mizerném stavu jak dosud. Její modernizace totiž proběhne až spolu s výstavbou metra D, resp. s novou stanici, která zde vyroste. Vznikne tedy další přestupní uzel vlak x metro.

Cesta po mostě

Zavedení dvoukolejného provozu předcházela minulý čtvrtek zatěžovací zkouška Branického mostu. „Únosnost nově vybudovaných mostních konstrukcí prověřila dvě historická vozidla, a to motorová lokomotiva Sergej a parní Šlechtična. Testy prokázaly, že stavbaři odvedli dobrou práci a vlaky mohou začít naplno využívat obnovený most i úsek po novou odbočku na Spořilově,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

„Druhou kolej na Branickém mostě jsme uvedli do provozu v souladu s harmonogramem. Tomu předcházelo bourání částí stávající konstrukce, zhotovení nové desky, říms a izolací následované technologickými pracemi a sanací železobetonové konstrukce podle stavu jejích jednotlivých částí. Díky pružné spolupráci s objednatelem a také v rámci sdružení se nám i přes velmi náročný časový rámec podařilo projekt dokončit a předat včas,“ sdělil Aleš Gothard, ředitel a předseda představenstva společnosti Metrostav TBR. Dalšími zhotoviteli stavby byly firmy PORR, Elektrizace železnic Praha a GJW Praha.

Z 85 % přispěla Evropské unie

Celkové investiční náklady stavby dosáhly 2 637 358 914 korun. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Celková výše způsobilých nákladů projektu je 1 717 829 705 korun. Míra podpory EU dosahuje 85 % ze způsobilých nákladů, výše dotace tak činí maximálně 60 873 872 eur, tedy zhruba 1,5 miliardy korun. Národní financování zajistil Státní fond dopravní infrastruktury.