Modernizace Masarykova nádraží pokračuje

Okomentuj nádraží

Masarykovo nádraží v Praze je z pohledu počtu cestujících druhým největším nádražím v České republice. Přesto mu už několikrát v minulosti hrozilo zrušení. Důvodem byla jeho poloha. Vzniklo jako hlavové (neprůjezdné) nádraží, a to proražením tehdejšího hradebního opevnění města Prahy. Svým širokým kolejištěm však vytvořila v rostoucím městě bariéru. Navíc dnes nevyhovuje ani svoji kapacitou a nedisponuje ani potřebným zázemím. Vše se však mění k lepšímu a to díky novému spojení do Kladna a na letiště.

Historický vývoj

Nádraží státní dráhy (dnes Masarykovo) bylo postaveno na periferii města, poblíž hradeb, které musely být za účelem jeho napojení proraženy. Tunely v hradbách byly opatřeny branami, které se na noc zavíraly. Masarykovo nádraží se stalo první nádražím v Praze, kam jezdily parní vlaky. Ještě starší je nádraží v Dejvicích, ale tam jezdily vlaky z Kladna tažené koňmi. Umístění Masaryčky a kolejiště navrhl roku 1842 stavitel železnic Jan Perner jako součást železnice z Olomouce do Prahy. První vlak přijel 4. srpna 1845 a pravidelný provoz začal 1. září téhož roku. Označení Masarykovo nádraží nese s přestávkami od roku 1919. Současná nástupiště, poloha a počet kolejí je od přestavby z roku 1932.

: Z prohlídky modernizace Masarykova nádraží v Praze, která proběhla v pátek 4. dubna 2025.

: Projevy měl ministr dopravy Martin Kupka a generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

: U vizualizace budoucího stavu nádraží

: Nová budova vedle Masarykova nádraží nese na fasádě motiv kolejiště.

Když hrozilo zrušení Masaryčky

Už od poloviny 20. století se opakovaně mluvilo o zrušení tohoto nádraží a to z důvodu, že kolejiště představovalo bariéru v propojení ulic a městského provozu. To se částečně vyřešilo v 70 letech minulého století stavbou severo-jižní silniční magistrály, která vede nad kolejištěm. Z provozního pohledu je rovněž nevýhodné hlavové uspořádání nádraží. Tuhle nevýhodu se daří kompenzovat nasazením oboustranných souprav. Komplikovaný tak nadále zůstává přestup na jiná nádraží. To má řešit prodloužení tramvají k hlavnímu nádraží, metro D a plánované nové železniční tunely.

Nádraží mělo nejvíce na kahánku kolem roku 2008. Dnes je ale Masarykovo nádraží zachráněno a probíhá jeho velká modernizace. Okolí takto rušného nádraží je velmi atraktivním místem pro okolní výstavbu.

Původní kolejiště Masarykovo nádraží procházelo poli před hradbami a bránou v v městské opevnění. Dnes je vše zastavěno a jsou tu ulice.

Platforma, co propojí město

Kompletní přestavba Masarykova nádraží byla zahájena v lednu 2024. Rekonstrukcí prochází celé kolejiště. Nádraží se rozšiřuje směrem k ulici Na Florenci, kde přibude jedno nové nástupiště a dvě koleje. Tím se stávající počet sedmi kolejí zvýší na devět. Díky tomu se výrazně zvýší kapacita stanice, zejména s ohledem na budované (a některými občany blokované) spojení s Kladnem a Letištěm Václava Havla. Všechna nástupiště budou vysoká (s hranou 550 mm nad kolejí) pro pohodlný přístup do vlaků. U kolejí 104 a 106 vznikne nová pracovní plocha pro čištění a zásobování vlaků.

Nejatraktivnější ale bude tzv. platforma – široké přemostění kolejiště. Platforma propojí městské části, které jsou dnes vzájemně oddělené – Josefov, Nové Město, Karlín a Žižkov. Zároveň umožní propojení souvisejících pěších tras z Opletalovy ulice směrem do Havlíčkovy ulice, ulice Na Florenci a dále do ulice Na Poříčí. Další propojení zajistí navazující lávka pro pěší vedoucí do spodní části Žižkova (Seifertova ulice) a na Vítkov. Počítá se také se zapojením budoucího železničního muzea a Armádního muzea na Vítkově, která se nacházejí východně od nádraží.

Platforma je určena jen pro chodce. Bude to jak cesta, tak místo k odpočinku. Budou zde stromy i lavičky. Děti budou moci shora pozorovat provoz pod sebou na nádraží. Z platformy bude rovněž přístup dolů na jednotlivá nástupiště eskalátory, schodišti a výtahy. To zajistí lepší přístup na vlaky Masarykova nádraží z Florence a z hlavního nádraží. Plocha platformy nad kolejištěm dosáhne impozantních 2 530 m², což je více jak Staroměstské náměstí.

Dokončení všech prací se plánuje na závěr roku 2027.

Archeologické nálezy

Jako první proběhl archeologický průzkum, protože kolejiště protínalo původní hradební opevnění. Část nalezených artefaktů byla odvezena. Následně dělníci odstranili část kolejí a provedli překládku inženýrských sítí a kabelů. V loňském roce probíhaly práce na první koleji pod Vítkovem, nyní je na řadě kolej druhá. Stavbaři zde také rekonstruují opěrné zdi. V samotné stanici se betonují dílce platformy přes kolejiště a staví se nová nástupiště.

Na konci roku 2025 bude hotové nástupiště u nových kolejí číslo 8 a 9. Zajímavostí je, že u koleje číslo 9 bude možné nastupovat a vystupovat z obou stran vlakové soupravy. To zrychlí výstup cestujících, kteří se tak budou moci dostat buď do hlavní budovy nádraží a přestoupit na další vlak, nebo na opačnou stranu směrem do ulice Na Florenci.

: První nové nástupiště. Zajímavostí je, že troleje budou napevno jako „kolejnice“, nikoliv jako drát.

: Prohlídka staveniště Masarykova nádraží

: Průchod pod severojižní magistrálou.

: Součástí modernizace je i okolí budoucího železničního muzea a Vítkova

: Přestavba se týká nejen samotného nádraží, ale i navazujících tratí.

: Plán uspořádání nového kolejiště. Součásti plánu je i tunelový průchod nového železničního spojení na hlavní nádraží.

: Před stavbaři tu pracovali archeologové, kteří našli mnoho zajímavého materiálu. Vše bylo zaměřeno a zakresleno. To nejcennější bylo odvozeno.

: Průchod pod přemostěním Masarykova nádraží

Zhotoviteli prací jsou společnosti STRABAG Rail a STRABAG. Celkové investiční náklady stavby dosahují 3,97 miliardy Kč. Realizace projektu Modernizace a dostavba ŽST Praha Masarykovo nádraží je spolufinancována Evropskou unií z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury.

Železnice na letiště má svůj web

Modernizace Masarykova nádraží je součástí projektu Praha – Letiště – Kladno, který tvoří 11 samostatných staveb. Hotová je už rekonstrukce Negrelliho viaduktu, v současné době se kromě Masaryčky pracuje také v úseku z Bubnů na Výstaviště a mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec. Ještě letos plánuje Správa železnic zahájit celkovou modernizaci trati z pražské Ruzyně až do Kladna. V příštím roce pak začne hledat zhotovitele prací v úseku od Výstaviště do nové podzemní stanice v Dejvicích. Z Prahy bychom na Letiště Václava Havla měli vlakem dorazit okolo roku 2030.

Správa železnic nově spustila webovou stránku zeleznicenaletiste.cz. Zájemci na ní najdou aktuální vizualizace i informace o přípravách jednotlivých etap, ale také odpovědi na nejčastěji kladené otázky, které Správa železnic v souvislosti s modernizací železnice zaznamenává.