Konference Nádraží 2025

Nádraží 2025

Konference Nádraží 2025 se konala 27. února 2025 ve zrekonstruované Fantově budově pražského hlavního nádraží. Byla symbolická pro debaty o tom, jak se renovují česká nádraží a jak by měly vypadat moderní výpravní budovy. Konference o 2.608 nástupních míst a více jak 3.300 nádražních budov v majetku Správy železnic. Mezi nejčastěji zmiňovanými byly nádraží v Českých Budějovicích a v Plzni. V obou případech šlo o náročné, ale zdařilé rekonstrukce historických budov, které nyní splňují požadavky současného železničního provozu i potřeby cestujících.

Na konferenci se však probírala i méně příjemná témata, například kdy už není ekonomicky výhodné zachovávat stávající výpravní budovu a kdy je lepší ji nahradit pouze přístřeškem. Dalším diskutovaným tématem bylo, jaký musí být minimální počet cestujících ve stanici, aby zde mohly fungovat služby jako obchod, vnitřní čekárna nebo toalety.

Všechny prezentace si můžete stáhnout na tomto odkazu konference Nádraží 2025, cca 900 MB nebo postupně jednu PPT přednášku za druhou.

Krásná nádraží lákají obchodníky

Bc. Jiří Svoboda, MBA | generální ředitel Správy železnic

Úvodní slovo patřilo generálnímu řediteli Správy železnic, který uvedl, že rekonstrukce nádraží se neprojevuje jen atraktivním vzhledem výpravní budovy. Ale díky těmto renovacím se hlásí obchodníci, kteří mají zájem otevřít zde své obchody či občerstvení.

Rekonstrukce výpravních budov

Ing. Mojmír Nejezchleb | náměstek GŘ pro modernizaci dráhy, Správa železnic

Za poslední tři roky bylo zrekonstruováno 103 nádražních budov za 5,6 mld Kč. V přípravě na opravu je do roku 2030 dalších 14o výpravních budov. Z renovací historicky významných nádraží má Správa železnic za sebou: České Budějovice, Plzeň hlavní nádraží, Plzeň – Jižní předměstí, Klatovy, Teplice v Čechách, Pardubice hl. nádraží, Jaroměř, Ostrava Vítkovice, Havířov, Oprava. Částečně i Praha hlavní nádraží (Fantova část)  a v přípravě je Praha – Smíchov.

V prezentaci byla ukázána i zdařila rekonstrukce stanice Kravaře ve Slezsku, Světlá nad Sázavou a Sokolnice-Telnice.
Na modernizaci Sokolnic se můžete podívat ve vlastním příspěvku.

Novostavby: Aš, Chodov, Praha-Radotín, Praha-Bubny a Vsetín. Dělá se Brno-Královo Pole a Jihlava-město. Připravuje se Mladá Boleslav a Chomutov. Samozřejmě i výpravní budovy na trati z Prahy do Kladna.

Nejen pro vysokorychlostní tratě se připravují nádraží Brno-Černovice, Brno-Vídeňská, Brno-hlavní nádraží, Hranice na Moravě, Praha-východ (Nehvizdy), Jihlava-Pávov a Ústí nad Labem.

62,7 mld Kč pro Správu železnic

Ing. Zbyněk Hořelica | ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury

V posledních dvaceti letech se výrazně změnilo vnímání nádraží a výpravních budov. Mění se totiž nejen potřeby cestujících (účel cesty, doba čekání), ale také požadavky Správy železnic, které jsou dnes jiné. Postupně dochází k zavádění dálkového řízení, což znamená menší nároky na zázemí pro personál přímo ve stanicích. Je nezbytné zrevidovat, jaké služby cestující skutečně využívají. U každé modernizace je nutné posoudit rozsah komerčních ploch, například na základě tržního průzkumu.

V roce 2024 poskytl Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) Správě železnic 28,7 miliardy Kč na investice a 23,5 miliardy Kč na neinvestiční výdaje. Drtivá většina těchto prostředků byla vyčerpána. V roce 2025 obdrží Správa železnic 49,8 miliardy Kč z národních zdrojů a dalších 12,9 miliardy Kč z fondů Evropské unie. Celková částka určená letos na železnice tak dosahuje 62,7 miliardy Kč. Nejvíce peněz na investiční akce směřuje do Prahy (3,6 miliardy Kč), následuje Jihomoravský kraj (3,1 miliardy Kč) a Vysočina (3,0 miliardy Kč).

Kde budou obchody, záchody a kde bude jen přístřešek?

Ing. Jakub Červenka, ředitel, SŽ Facility.

Komerční služby má smysl nabízet jen a pouze na těch nádražích, kterými projde denně alespoň 2.000 lidí. Takových je u nás 115.

• více jak 100 tisíc lidí denně projde jen pražským hlavním nádražím
• 10 až 100 tisíc lidí projde denně na 9 nádražích,
• 5 až 10 tisíc lidí projde denně na 30 nádražích,
• 2 až 5 tisíc lidí projde denně na 75 nádražích,
• 500 až 2 tisíce lidí projde denně na 250 nádražích,
• 100 až 500 lidí projde denně na 713 nádražích a
• do stovky lidí projde denně na 1 542 nádražích.

Ze všech anket vyplývá, že cestující silně poptávají dostupnost toalet. Mezi lety 2023 a 2024 vzrostl příjem z poplatků za použití toalet o 16,9 %, z 49 na 57 milionů Kč. Toalety s možností platby kartou jsou nyní dostupné na 202 nádražích. Novinkou pro cestující jsou e-vývěsky – dotykové elektronické panely obsahující povinně zveřejňované informace, jako jsou odjezdy a příjezdy vlaků, vývěsný jízdní řád, poloha vlaků a informace o výlukách. Panely navíc obsahují i informace od dopravců nebo objednatelů dopravy.

Od 1. dubna by měl vstoupit v platnost aktualizovaný grafický manuál pro značení.

Správa železnic vlastní i byty. Těch má aktuálně 3 280. 66 % z nich je obsazených, 33 % je volných a 1 % je neobsaditelných. To jsou ty byty, které by ani po modernizaci nesplnily současné předpisy (např. jsou bez oken)

Co se připravuje na západě našeho území

Ing. Petr Hofhanzl | ředitel, Stavební správa západ, Správa železnic

V minulosti se česká nádraží také opravovala, ale většinou šlo pouze o dílčí rekonstrukce, například střechy nebo toalet. Dnes je trendem renovovat celou výpravní budovu jako celek, včetně okolí. Vznikají proto studie, které se nezaměřují pouze na samotné nádraží, ale na celou jeho lokalitu. Díky tomu se nádraží řeší jako přestupní uzel, zahrnující autobusové terminály, parkoviště pro auta, okolní chodníky a další infrastrukturu. Modernizace musí vycházet nejen ze změn v chování a očekávání cestujících, ale také ze změn na straně Správy železnic. Zatímco dříve byly pokladny na nejviditelnějším místě při vstupu do nádraží, dnes tuto roli stále častěji přebírají obchody. Význam pokladen postupně ustupuje.

„Není složitějšího díla, než výpravní budova“

Při návrhu modernizace se musí zohlednit i konfigurace kolejí. Z toho vychází nástupiště, podchod, který by měl být kolmo na koleje. U východu z podchodu jsou pak nejlukrativnější komerční plochy.

„Tam kde je KFC, tam chce každý“ Plzeň hlavní nádraží a zájem firem o zdejší komerční plochy. Do Plzně totiž (jen) kvůli nádražnímu KFC jezdí lidi z okolí.

V přednášce byly ukázány fotky stavu nádraží před a po rekonstrukci. Z těch zdařilých byly zmíněny Teplice, České Budějovice, Plzeň hlavní nádraží a Praha hlavní nádraží. Modernizace byly dokončeny i na nádražích Aš, Chodov, Praha-Radotín, Beroun, Praha-Vysočany. Připravuje se modernizace nádraží Tábor a Praha-Smíchov. Aktuálně se dělá Čáslav, Lovosice, Františkovy lázně, Praha-Bubny, Klatovy, Mladá Boleslav a nové nádraží bude v Kladně.

Co se připravuje na východě našeho území

Z těch významných staveb byly zmíněny nádražní budovy: Pardubice, výšková budova, Havířov, Světlá nad Sázavou, Sokolnice-Telnice, Opava západ, Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm. Modernizace se rovněž chystá v Ostravě hl. n. Ta však zásadně změní tok cestujících. Hledá se proto využití pro stávající odbavovací halu přes kterou už cestující nebudou muset chodit.

V současnosti probíhá přestavba nádraží v Brně-Králově Poli. Nová dvoupatrová odbavovací hala nabídne čekárnu a komerční plochu ve druhém patře (dostupné po eskalátorech). Z podchodu bude plynulý přechod na MHD, na druhou stranu pak propojení do ulice za nádražím. Připravuje se nové brněnské hlavní nádraží.

Železniční stanice na trati z Prahy do Kladna na letiště

Ing. Vladimír Seidl | generální ředitel, METROPROJEKT Praha

Pan Seidl představil vizualizace a plány všech stanic na této trati. Začal pražským Masarykovým nádražím a pokračoval stanicí Praha-Bubny. U této stanice je nejzajímavější vizualizace zastavěného celého území, včetně plánované pražské opery. Na průběh stavby nového nádraží Bubny a trati na výstaviště se můžete podívat v našem příspěvku Praha-Bubny.
Zajímavý je rovněž plánu podzemní stanice Dejvice, která bude propojena s metrem.
Dalšími představenými zastávkami jsou žst. Veleslavín, Praha-Ruzyně, Praha-Dlouhá Míle s velkým parkovištěm P+R, žst. Letiště Václava Havla, žst. Hostivice, Jeneč, Kladno a Kladno-město.

Nové přestupní terminály VRT

Ing. arch. Matyáš Hron | Správa železnic

Pan Hron vysvětlil základní rozdíl mezi nádražím VRT v centru a terminálem VRT.

• Nádraží v centru města slouží k obsluze města a spoléhá na navazující městskou veřejnou dopravu. Nevýhodu je dostupnost pro mimo-městské cestující, dlouhý čas pobytu vlaku ve stanici a také to, že v závěrečném úseku vlak VRT využívá konvenční (stávající) tratě, což prodlužuje jízdní dobu.
• Terminál VRT naopak slouží pro obsluhu venkova. Proto je u terminálu rozsáhlé parkoviště P+R, napojení na regionální autobusy a konvenční vlaky. Výhodou je pro vesničany dostupnost VRT vlaku bez nutnosti zajíždět do centra velkých měst, výstavba „na zelené louce“ a krátký čas pobytu vlaku ve stanici.
• Oba druhy stanic VRT se doplňují (!)
• Všechny linky VRT vždy dojdou až do města. Velká města Brno, Jihlava a Praha budou mít jak nádraží v centru, tak terminál. Na těchto terminálech bude zastavovat „pomalejší“ vrstva VRT, která ale vždy bude pokračovat dál do města. To bude výhodné pro dojíždějící do škol, do zaměstnání. Zajímavé bude například cestování z Brna do Pardubic. Časově výhodnější bude jízda z Brna na terminál Praha-východ a pak „zpět“ do Pardubic.

Přehled terminálů VRT a jejich podoba

• Praha-východ (poblíž obce Nehvizdy), odkud je to do centra Prahy 15 minut jízdy. Tento terminál bude místem souběhu dvou vysokorychlostních tratí (RS1 a RS5), avšak nebude zde napojení na konvenční nebo regionální trať.
• Roudnice nad Labem (v blízkosti hory Říp), odkud je to do Prahy 19 minut jízdy vlakem. Zde bude k dispozici parkoviště, autobusové nádraží i možnost přestupu na regionální vlaky. Součástí terminálu bude také údržbová základna VRT Podřipsko.
• Terminál VRT Jihlava: Zde bude umožněn přestup na autobusy, regionální vlaky a díky blízkosti Jihlavy také na trolejbusy. Součástí terminálu bude rovněž velké parkoviště.
• Hranice na Moravě: Terminál VRT zde bude spojen s modernizovaným železničním nádražím ve městě. Jedná se o přestavbu stávajícího nádraží, které bude posunuto jižněji k současnému autobusovému nádraží. Cestující budou mít možnost přestupu na městskou hromadnou dopravu, regionální autobusy i vlaky. Výhodou nového řešení bude pohodlný přístup – z podchodu pod nástupišti povede rovná cesta bez schodů k autobusovému terminálu.

U výše zmíněných terminálů již proběhly architektonické soutěže.

Architektonická soutěž se připravuje pro

• Terminál Kořenice-Bečvary – i zde je to nádraží v „polích“, ale v dosahu Kolína a Kutné Hory.
• Terminál Brno-Videňská – na jihu pod Brnem.

Správa a opravy výpravních budov

Ing. David Blahoš, MBA | náměstek ředitele, SŽ Facility

K 27. únoru 2025 je v České republice evidováno 2 608 nástupních bodů, tedy míst, kde mohou cestující nastupovat do vlaku. Správa železnic se stará o 3 361 nádražních budov (určených pro poskytování služeb cestujícím, dopravcům a provozovateli dráhy) a 3 143 provozních budov, které slouží k zajištění provozu dráhy nebo potřebám provozovatele dráhy. Nástupní body jsou rozděleny do pěti kategorií (A až E).

Denně využije nádražní budovy 1,18 milionu cestujících. V tisíci případech je na nástupním bodu pouze přístřešek. Ve 115 případech se jedná o nádražní budovy, které má smysl udržovat a rozvíjet – jde o lokality s počtem cestujících vyšším než 2 000 za den nebo o památkově chráněné objekty. Ve 192 případech se vyplatí nádraží „jen“ udržovat (počet cestujících 600 až 2 000 za den).

V roce 2025 plánuje Správa železnic dokončit 22 rekonstrukcí nádraží, zahájit 20 nových rekonstrukcí a dalších 11 bude stále probíhat. Díky rekonstrukcím a modernizacím již 69 % všech cestujících využívá nádraží, která jsou bezbariérová.

Co se ne/vyplatí

• V případě rekonstrukce se vyplatí zřídit čekárnu a WC jen na nádražích s počtem cestujících 600/den a více
• V případě novostavby se vyplatí zřídit čekárnu a WC jen na nádražích s počtem cestujících od 2.000/den a více
• U nádražích s obratem cestujících pod 600/den je vhodný převod staniční budovy na obce, prodej, případně demolice a výstavba přístřešku. Nebo zřízení technologické budovy se zázemím pro cestující.

V přednášce pak pan Blahoš ukázal příklady zajímavých oprav, včetně oceněného nádraží ve Strážnici.

Jak na přípravu rekonstrukcí výpravních budov

Ing. Alena Heinišová | ředitelka odboru projektování staveb, Správa železnic

Přednáška paní Heinišové se věnovala výhodám projektování in-house. Vyzdvihla zejména stabilní tým, což je dnes, v době nedostatku technicky zdatných pracovníků, silnou stránkou. S tím souvisí postupné získávání zkušeností, které se přenášejí do dalších projektů. Dále zmínila například rychlejší a pružnější komunikaci uvnitř Správy železnic a konzistenci technické dokumentace. To znamená nastavení jednotných standardů kvality práce a především podoby dokumentace podle potřeb Správy železnic. Výhodou je také ochrana citlivých informací, které se nedostávají ven. Výsledkem je úspora času i nákladů.

Rekonstrukce výpravní budovy Pardubice

Ing. Jana Ptáčková | SUDOP EU a.s.

Pro mne asi nejzajímavější přednáška, protože pardubické nádraží znám a mohl jsem být na slavnostním otevření zrekonstruované výškové budovy. Na snímcích byla v přednášce ukázán stav před a po rekonstrukci, včetně renovace drobných zařizovacích předmětů.

Modernizace Masarykova nádraží v Praze

Pavel Streblov, MSc. | Business Director, Penta Real Estate

Představena byla dlouhodobá vize modernizace Florence a rovněž zastřešení kolejiště hlavního nádraží. Z tohoto pohledu je současná práce na Masaryčce jen drobným dílkem z celého rozsáhlého projektu.

Od rekonstrukcí k moderním terminálům

Ing. Karel Volf, MBA | generální ředitel, Metrostav DIZ

Ve své přednášce popisoval rekonstrukci nádraží v Českých Budějovicích a také plzeňského hlavního nádraží. Obě stavby jsou památkově chráněny a modernizace probíhala za plného provozu. Z nových staveb popsal nádraží Praha-Bubny. Zde byl jeden náročný požadavek: přizpůsobit stavbu nádraží tomu, aby v budoucnu mohlo být přidán několik dalších pater.

Rozvoj území okolo pražských nádraží

Ing. arch. Luboš Križan | vedoucí Kanceláře územní koordinace, IPR Praha

Představil projekty rozvoze území okolo nádraží Smíchov, Bubny a bývalého nákladového nádraží Žižkov.

Nové brněnské hlavní nádraží

Prof. Ing. arch. Michal Sedláček | vedoucí střediska projektové přípravy Brněnských komunikací

Shrnul vývod s hledáním polohy pro nové brněnské hlavní nádraží a představil vítězný projekt. Zajímavé byly modely intenzity pěší dopravy v jednotlivých místech nového nádraží. Poprvé byla představena podoba stanice pro brněnskou podzemku.