Dominanta Pardubic v novém

Funkcionalistická dominanta Pardubic se blýská novotou

Pardubické nádraží má už zdálky viditelnou dominantu – cihlově červenou výškovou budovu. Tato funkcionalistická stavba prošla kompletní rekonstrukcí. Interiér i exteriér bývalého hotelu prošel citlivou obnovou a nově slouží jako vzdělávací centrum Správy železnic. V přízemí pak cestující najdou obnovenou restauraci. Na slavnostním otevření jsme byli, nádražku ochutnali a budovu si prohlédli.
Během podzimu 2023 se chystá vypsání soutěže na rekonstrukci odbavovací haly a obou křídel nádraží.

Historie pardubického nádraží

Původní stavba z dílny architektů Karla Řepy, Karla Kalvody a Josefa Dandy začala fungovat 1. května 1958 a je památkáři vnímána jako nejkvalitnější funkcionalistické nádraží s hotelem v poválečném Československu. Detaily přestavby se konzultovaly s nedávno zesnulým architektem Miroslavem Řepou, synem Karla Řepy. Jeho zásluhy při renovaci byly při slavnostním aktu připomenuty.

Současné hlavní pardubické nádraží ale mělo svého předchůdce více na východ, v původním nádraží Severní státní dráhy. Nárůst objemu dopravy si vyžádal stavbu nové odbavovací haly už roku 1907, která ale fungovala jen do náletu z 26. srpna 1944. Protože už v té době se uvažovalo s kompletní přestavbou pardubického uzlu, byly po válce provedeny jen ty nejnutnější opravy.

Současné pardubické hlavní nádraží stojí západně od toho původního, na místě bývalého cukrovaru, který byl zničen náletem z prosince 1944.  První projekt nového nádraží z května 1946 ještě nenašel obecnou podporu a bylo jej nutné dotvořit.

Nové nádraží vzniklo na nezastavěném okraji Pardubic. Vznikla odbavovací hala, kde služby jako pokladny, knihkupectví, nádražní restaurace a další jsou po obvodu haly. Ve výškové budově byl hotel, objekt služeb a bytové křídlo. Dále pošta a zastávky městských a regionálních autobusů a trolejbusů. Výsledkem je prostorné řešení, které splňuje požadavky cestování i po více jak šedesáti letech od dokončení. Navíc v oceňované architektonické kvalitě poválečného funkcionalismu.

Pardubické nádražní Momento

V přízemí výškové budovy je nádražní restaurace. I ta byla ve čtvrtek 7. září slavnostně otevřena.

Jídelna

V přízemí výškové budovy byla již od počátku samoobslužná jídelna s bufetem. Prý tu byly skvělé párky s makovanými houskami.

Martin Kupka

„Ve spojení s pracemi na pardubickém nádraží se nejčastěji hovoří o rekonstrukci kolejí a nástupišť, výstavbě lávky přes celé kolejiště a nejnověji také o nové zastávce blíž centru. Cestující pochopitelně intenzivně vnímali i stavební ruch v části odbavovací haly a v přilehlé výškové budově, která byla dlouhá léta bez využití. Dneškem se ale začíná psát nová éra, kdy prostory bývalého hotelu budou sloužit nejen pro potřeby Správy železnic, ale také cestujícím,“
přibližuje ministr dopravy Martin Kupka.

Jiří Svoboda

„Rekonstrukci nádraží jsme i kvůli památkové ochraně rozdělili na dvě etapy. První se týkala výškové budovy, ve druhé pak navážeme opravou celé nádražní haly s východním a západním křídlem,“ vysvětluje generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda a dodává: „Předpokládám, že tendr na realizaci vypíšeme na podzim, aby se práce rozběhly na jaře příštího roku a skončily v roce 2026. Celkové náklady této etapy by neměly překročit miliardu korun.“

Pardubické Kino Svět v novém

Rozsahem se jedná o jednu z nejvýznamnějších rekonstrukcí nádraží v republice. Oblíbené kino Svět, později známější pod jménem Sirius, bude sloužit jako multifunkční sál, například pro konference. Můžete si jej tedy pronajmout.

První patro výškové budovy se upravilo pro budoucí instalaci dopravního sálu, v dalších podlažích se nachází školicí místnosti, zázemí a pokoje. V nejvyšších dvou patrech působí zaměstnanci Centra sdílených služeb Správy železnic, kteří zajišťují finanční účetnictví pro celou organizaci.

Rekonstrukci provedli

První etapu rekonstrukce nádraží realizovaly společnosti Chládek a Tintěra Pardubice a EUROVIA CS v režimu Design & Build, který zahrnuje jak vypracování projektové dokumentace, tak i samotné stavební práce. Celkové investiční náklady dosahují 574 mil Kč.

Stavba je spolufinancována Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury.

Dívejte se pod nohy

Text na základě Tiskové zprávy Správy železnic.

Historie na základě článku „Pardubické nádraží oslavilo šedesátku“ v časopise Železničář ze 7. června 2018.

12. ročník Dopravní konference Pardubice

Ve stejný den, kdy si připomínáme narození Jana Pernera a kdy proběhlo slavnostní znovuotevření výškové dominanty pardubického nádraží, proběhl i 12. ročník Dopravní konference. Mezi pozvanými nechyběli politici v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou, manažeři státních fondů a příspěvkových organizací, představitelé samospráv a odborníci na dopravu z různých oborů.

O investicích, které plynou do dopravní infrastruktury v Pardubickém kraji, hovořil na Dopravní konferenci ministr dopravy Martin Kupka. Připomněl více než sedm a půl miliardy do železničního uzlu Pardubice. Hlavní myšlenkou jeho příspěvku na konferenci byla teze, že rozvoj území umožní pouze kvalitní dopravní infrastruktura.

„Dali jsme dohromady výhled pro dalších deset let, tak abychom dokázali dostavět tu základní dálniční síť a rozběhnout stavbu vysokorychlostních tratí. To je
jasně měřitelný cíl. Přichystali jsme k tomu i potřebné nástroje, ať už v oblasti legislativy, tak v oblasti financování,“ prohlásil v Pardubicích Martin Kupka, podle kterého by i přes nezbytné úspory na tyto plány měly být k dispozici potřebné prostředky. „Pokud bychom v tomto případě nedokázali investovat, tak se propadneme ještě do větších ekonomických problémů. Bez takových investic nedokážeme udržet tempo s naší konkurencí v podobě Polska a dalších sousedních států. Je to základní podmínka, abychom mohli nastartovat ekonomiku.“

Velké plány na železničních tratích

Největším investorem v oblasti dopravní infrastruktury je v Pardubickém kraji Správa železnic, kterou na Dopravní konferenci reprezentoval její generální ředitel Jiří Svoboda. Ten je s rozvojem železniční dopravní cesty v regionu spokojený.

„V Pardubickém kraji spokojení jsme, nicméně jsou před námi další důležitá témata, jako je kompletní rekonstrukce železničního uzlu Česká Třebová. A největším tématem, které se netýká pouze Pardubického kraje, ale i kraje Královéhradeckého a Středočeského, je úplně nová trať Velký Osek – Hradec Králové – Týniště – Choceň. To bude teď pro následujících pět let opravdu velkým tématem, protože stavebních etap bude několik,“ uvedl ředitel Svoboda, podle kterého se do budoucna v regionu připravuje úprava úseku Choceň – Uhersko pro dvousetkilometrovou traťovou rychlost nebo dvojkolejný tunel na trase Ústí nad Orlicí – Choceň.