Z Hanušovic na Nový hrad (Furchtenberk) a do Bohdíkova

Nový hrad – Furchtenberk

Dnes je zřícenina Nového hradu – Furchtenberku – schovaná za stromy smíšeného lesa, na skalnatém ostrohu, asi 180 metrů nad údolím řeky Moravy, kde se vine železniční trať ze Zábřehu do Hanušovic. Přitom se svými rozměry 250 metrů a asi 60 metrů jedná o největší zříceninu v Olomouckém kraji a na severní Moravě obecně. Volně přístupný areál je na turistických mapách označována jako Nový hrad. V pramenech z 15. století jako Furchtenberk.

My jsme na Nový hrad došli od vlaku z Hanušovic po modré turistické značce. Cesta vede podél železniční tratě, kolem zastávky Haušovice-Holba. Teprve kousek od hradu se cesta zvedá z údolí řeky do strmého kopce. U turistického rozcestníku, asi 500 metrů od hradu, se napojuje žlutá a zelená cesta. K rozcestníku je to z Hanušovic asi 4 km.

Hrad se vypíná na skaliskách, oddělený původně od předhradí neobyčejně hlubokým hradním příkopem, tesaným ve skále. Příkop byl ještě zpevněn na straně předhradí vysokým valem, opírajícím se o skaliska příkopu. V rozšířené severní části valu stála hranatá otevřená strážní věž.
Cesta na hrad vede pod skalní stěnou při jihozápadním konci příkopu. Na ní, po levé ruce, stojí zbytky předsunuté věže hradu.
Vcházíme do třetí kamenné brány. Ta se vpravo opírá o mohutnou hranatou věž s dosud znatelným cimbuřím. Když projdeme bránu, jsme v místě, kde kdysi stával „palác“ dolního hradu, či spíše obydlí pro posádku.

Stále stoupáme mezi hradbami, dnes již na mnoha místech, neznatelných, na druhé a pak ostře vzhůru ke třetí a čtvrté hradní bráně s dodnes zachovaným klenebním pásem. V severo-východní části čněla na nejvyšším místě hradiska mohutná okrouhlá věž – hláska. Ta byla obehnána pláštěm jižní a východní hradby. Měla téměř pětimetrové (!) zdi a její průmět činil 12 metrů. Z této mohutné hlásky se však zachovaly jen zbytky. Její okolí je poseto ohromnými balvany, vážícími stovky kil a dokazujícím, že věž byla rozmetána mohutným výbuchem. Výšku této hlášky neznáme, ale musela být opravdu vysoká, aby vyvážila nedostatečný rozhled z hradu, ukrytého mezi okolními kopci.

Půdorys hradu byl trojúhelníkový, kdy v nejzápadnějším výběžku hradu, dosud stojí vysoká hranatá věž, která spolu s hláskou umožňovala hradní posádce volný výhled do údolí řeky Moravy.

Nový hrad se svými čtyřmi hradebními okruhy, věží a bašt i výtečně střeženou jedinou přístupovou cestou, vinoucí se hadovitě uvnitř hradeb do horního hradu, představuje úžasný příklad středověkého obranného systému.

Historie

První zprávu o hradu máme z roku 1417, byť některé prameny uvádějí i rok 1347. Pod hradem stálo i městečko, které však brzy zaniklo. Nejspíše v 15. století za česko-uherských válek. Proč nese hrad označení jako Nový není známo. Nevíme, jestli poblíž stál ještě nějaký jiný starší hrádek, nebo vznikl Nový hrad na místech dřívějšího opevnění. Tak jako tak můžeme výstavbu Nového hradu datovat do 2. poloviny 14. století. Postupně byl zvětšován a svoji finální podobu získal v polovině 15. století, krátce před svým zničením. Jeho úkolem bylo chránit cestu údolím řeky Moravy do Slezska. Nejzajímavějším majitelem hradu byl nějaký Bernard z Cimburka, který se živil jako žoldnéř v zahraničních válkách, a když by doma, tak okrádal sousední panství. Za jeho držení byl hrad dále zdokonalován, mimo jiné i proto, že sem stahoval získanou válečnou kořist.

Za česko-uherských válek hrad padl, nejspíše kvůli málo početné posádce. Aby hrad již nemohl představovat nebezpečí, byla mohutná hláska vyhozena do povětří. K obnově již nedošlo. Vzdálenost od hospodářského zázemí, jeho nepřístupnost a nepohodlí malého kamenného hradu způsobilo, že hrad již nebyl obnoven. A již roku 1507 se uvádí jako pustý.

Je škoda, že na místě samotném není žádný popis ani nákres hradu, aby si návštěvník mohl v troskách zorientovat. K hranaté věží na západním okraji neodkazuje žádná cedule. A tak jen díky tomu, že jsme se rozhodli jít nejkratší pěšinou dolů do údolí řeky Moravy, jsme na ní narazili. Samotná pěšina po žluté turistické cestě ale vede jinudy a tak jsme se stejně museli vrátit zpět do hradu a k turistickému rozcestníku v sedle před hradem.

Z hradu, resp. od turistickému rozcestníku můžete pokračovat po zelené nebo žluté. Žlutá turistická cesta vede strmě dolů, asi 1 km,  na železniční zastávku Raškov. Po cestě je krásný pohled na balvany a skaliska ostrohu na kterém je postaven hrad. Samotná cesta na vlak je trochu krkolomná a svaz českých turistů by zasloužil za ušiska. Žlutá značená cesta vás totiž navede přímo do kolejiště, které musíte překročit. Není tu žádný přechod, ani vlak tu v oblouku nezahouká, aby vás varoval.

Raškovský vodopád

My jsme ještě před zastávkou Raškov zabočili vlevo a po neoznačené cestě se dali podél trati k Raškovskému vodopádu. Bohužel vodopád je nedostupný. Nachází se mezi železniční tratí a strmým svahem. Dole k němu nevede žádná cesta. Dva pokusy o sestup dolů k trati po strmém svahu jsme raději vzdali. Ptal jsem se procházejících místních a ti mi řekli, že u vodopádu nikdy nebyli a vyjádřili se v tom smyslu, že tam snad už ani žádný není. Že sice na mapách je, ale nikdo jej nikdy neviděl. A pokud je, dá se snad k němu dostat chůzi po trati. Což určitě zkoušet nebudu a ani vám to nedoporučuji.

Po neúspěchu s vodopádem jsme pokračovali pěšinou, která se brzo napojila na zelenou. Po ní jsme došli na do stanice Bohdíkov. Zde jsme počkali na vlak, který nás svezl zpět do Hanušovic. A po cestě vlakem, po pravé straně, jsem na malý okamžik vodopád zahlédl.

Celková délka výletu: cca 8 km

Za použití literatury:
František Spurný: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl II: Severní Morava. Nakladatelství Svoboda, Praha, 1983

Obtížnost

• Pohodová turistická cesta, uzavřená obuv.
• Není určena na kolo
• Není určena pro výlet s kočárkem

Rizika

• Po cestě nejsou žádné hospody, ani obchody.
• Zřícenina hradu je volně přístupná, žádné zábradlí nad převisy
• Možnost uklouznutí a zřícení
• Cesta na žel. zastávku Raškov vede přes koleje (!)

Rady na cestu

• Nastudovat si před cestou co zbytky hradu znamenají, vzít si plánek či nákres hradu sebou