Firma Stadler představila na letošním Innotrasu v Berlíně několik novinek. První z nich je dvou-vozovou jednotka Flirt Akku. Jak již název napovídá, jedná se o soupravu napájenou z troleje a v úseku, kde není elektrifikovaná trať, využívající baterii. Takto vybavené vlaky zajišťují obvykle regionální dopravu v okolí větších měst, kde část cesty jedou po odbočné trati do menších sídel. Z pohledu cestujících je největší výhoda v tom, že nemusí při cestě do města, do práce, přestupovat z motoráku na elektrické soupravy.
V úseku, kde jednotka jede pod trolejemi dochází k dobíjení baterií, ale je tu i možnost dobíjení elektřiny na konečné. Maximální rychlost soupravy je 140 km/hodinu. Maximální dojezd na baterii uvádí výrobce 80 km. Počet míst k sezení je 172 a k stání dalších 153.

Dvou-vozový Flirt Akku

Představovaná červeno-bílo-šedá dvou-vozová souprava Filtr Akku je určena pro německé železnice. V prvním voze, kde jsou vepředu sedadla 1. třídy, jsou jen jedny dvoukřídlé dveře prostupné šířky 130 cm. V nízkopodlažní části jsou místa pro vozíčkáře, záchod a sklopné sedačky. Na přechodu do druhého vozu jsou sedadla 2. třídy. Ty jsou již po třech schodech nahoru. Ve druhém voze jsou jen sedadla 2. třídy. V nízkopodlažní části jsou místa pro kočárky a pro kola. V čele vozu, opět po schodech nahoru, jsou lavice. Tento druhý vůz má již dvojici dvoukřídlých dveří.

Cestujeme 1. třídou

První vůz v jednotce má nad dveřmi žlutý pruh s jedničkou. Což může být tak trochu matoucí, protože ve voze jsou jak sedadla první třídy, tak i té druhé. Na šedém poli vedle dveří je symbol vozíčkáře. A na skle dveří je pak přehršel symbolů: že se tu nekouří, kočárek, přeškrtnutý (!) bicykl, symbol toho, že je tu kamera, pak nějaký německý text a pod tím vším, na bílém laku dveří, ještě nálepky, že tudy pro těhotné a staré lidi.

Oddíl se sedadly 1. třídy je po třech schodech nahoru a jako jediný má dveře. Sedadla jsou koženková, na dotek příjemná. Sedí se v nich pohodlně, pokud sedíte sám. Sedadla jsou totiž stejně široká jako ve 2. třídě. Navíc mezi nimi nejsou opěrky na ruce. Rovněž zásuvky na 230 V a na USB jsou společné pro obě sedadla. Sedadla nejsou ani polohovatelná.
Část sedadel v 1. třídě je určena pro ty, co moc nemohou chodit. Což je zvláštní, protože oddíl je po schodech nahoru. Před oddílem 1. třídy jsou ještě sedadla 2. třídy se stejným stolkem jako v 1. tříd. Vyjma provedeného čalounění sedadel 1. třídy nevidím rozdíl od 2. třídy. Benefitem jsou tedy dveře, které oddělují jedničku od zbytku jednotky.

Cestujeme s kočárkem a na vozíku

V prvním voze, jak je vedle dveří symbol vozíčkáře, je v nízkopodlažní části místo určené i pro kočárky. Ale ne pro cyklisty. A také je tu záchod. Jako jediný v celé jednotce. Mezi kabinou záchodu a výstupními dveřmi je prostor určená pro kočárky a vozíčkáře (vyznačeno symboly na podlaze).

Většina míst k sezení je tu podél oken na sklopných sedačkách. U stěny záchodu a pak u dveří je šest sklopných sedadel s opěrkou na záda i hlavu. Zásuvky jsou na stěně mezi okny. U místa pro vozíčkáře je tlačítko pro přivolání asistence a zásuvka v úrovni sedícího člověka.

Nad okny, podél vozu jsou police z matného skla. Mezi oddílem pro vozíčkáře a kočárky a dveřmi je průchod částečně zúžen, ale bez dveří. Takže pohodlné pro najíždění, ale horší v zimě. Informace o průběhu jízdy vidíte nad sebou na obrazovce.

Záchod s přebalovákem

Záchod je velký a v bílém provedení, určen i pro vozíčkáře a pro rodiče s dětmi, kteří tu mají sklopný přebalovací pult. Umyvadlo je menší ploché, skloněné, zasahující až pod větrák horkého vzduchu. Spouštění vody je bezdotykově. Jinak vše na tlačítka. Dveře od záchodu se otevírají do uličku k oknu, což se mi nezdá zrovna jako ideální kvůli nájezdu vozíčkáře na záchod. Výhodou ale je, že cestující se nemusí při otevření dveří, koukat do záchodu.

Sedíme ve dvojce

Většina sedadel 2. třídy je v části vozu, kudy se prochází do sousedního vozu jednotky Flirt Akku. Pro bezpečnější pohyb za jízdy vlaku mají sedadla na boku do uličky bílé držáky. Paradoxně část sedadel je právě zde, po schodech nahoru, určena pro ty, kdo mají problém s chůzi. Sedadla jsou v uspořádání po dvou a dvou naproti sobě, nebo jako v letadle za sebou. V takovém uspořádání máte výklopný plastový stolek ze zad předchozího sedadla. Nad okny, podél vozu, jsou police na věci z matného skla. Takže vidíte, že tam něco leží. Pod polici jsou háčky na kabáty. Zásuvky na napájení drobné elektroniky je společná mezi sedadly.

Vůz pro kočárky a cyklisty

Druhý vůz jednotky má dvojici dvoukřídlých dveří. Na skle je opět spoustu symbolů: že se tu nekouří, bicykl, kočárek, symbol toho, že je tu kamera a pod tím vším, na bílém pozadí, ještě nálepky, že tudy pro těhotné a staré lidi. Vedle dveří je velká „2“, jakože 2. třída a na šedém pozadí symbol bicyklu. Na druhých dveřích jsou ty stejné symboly.

V nízkopodlažní části jsou sedadla po dvou naproti sobě se společným velkým stolem u okna. Sedadla jsou velmi pěkná a pohodlná. V prvním okamžiku bych neřekl, že se jedná o druhou třídu. Jak stůl, tak opěrky jsou v kombinaci platu a dřeva (?). Velmi příjemné na dotek. Dole, mezi sedadly jsou zásuvky na 230 V a na USB. Mezi sedadly mi ale chyběly opěrky na ruce.

Vedle sedadel, přes uličku, je velké místo pro cyklisty. U stěny je dlouhá řada sklopných sedaček. Na zemi pak symboly jízdního kola. Na bicykly tu ale nejsou žádné držáky. Takže si je musíte za jízdy přidržovat. Zástrčka na 230 V a na USB jsou na stěně na rámu mezi okny (spolu s cedulkou, že je tu zákaz dobíjení elektro-kol). Nad okny, podél vozu, jsou regály na odložení věci. Na přechodu mezi vozy jsou opět sedadla 2. třídy, stejně jako v prvním voze.

Lavice

V přední části vozu, za klasickými sedadly, je dvojice lavic. Lavice jsou jak doma v obýváku či v kuchyni zahnuté do tvaru U. Každá z nich je určena pro šest cestujících, z nichž většina sedí zády k oknu. Sedadla jsou hned vedle sebe, žádné opěrky na ruce tu nejsou. Zásuvky na 230 V a na USB jsou pod lavici. Čalounění lavice je stejné jak na sedadlech. Takové uspořádání míst k sezení je asi vhodné pro skupinu školáků, kteří se těmito vlaky budou sjíždět do škol. Z pohledu ostatních cestujících bych pak uvítal dveře, abych je nemusel celou cestu poslouchat.

Shrnutí

Nátěr v okolí dveří je šedý. Což je tak trochu proti proudu, kdy většina jednotek se snaží dveře zvýraznit. Vůbec se mi nelíbí to množství symbolů na dveřích. Pokud za všemi dveřmi jsou např. sedadla pro těhotné, tak bych ten symbol na vnější dveře vůbec nedával. A už vůbec bych nedával symbol přeškrtnutého kola zvlášť, když je to tak nevýrazné. Ale tohle jsou drobnosti, které se dají jednoduše přizpůsobit objednávce.

Pokud cestujete s kočárkem, určitě nastupujte do dveří označených symbolem vozíčkáře. V tomto, po ruce, je záchod i s přebalovacím pultem. Pokud byste nastoupila do druhého vozu, je cesta k přebalováku dlouhá a po schodech.

Z pohledu cestujícího musím vyzdvihnout provedení sedadel ve 2. třídě, včetně sklopných sedaček a lavic vepředu. Jsou opravdu pohodlná a v krásném provedení. 1. třídu pak chápu jako místo pro ty, co chtěj více klidu, a proto jsou za dveřmi. V první třídě mi rovněž chyběly větší stoly, pokud bych
potřeboval pracovat. Oceňuji, že cestování s kočárkem už není o stání nebo sezení u dveří, ale můžete pohodlně zajet dovnitř oddílu.

Výkon: 4 x 330 kW
Napájení: 15 kV /16,7 Hz
Délka jednotky: 55 500 mm
Výška podlahy v nízkopodlažní části: 600 mm
Výška vyvýšené podlahy: 1 145 mm
Počet sedadel: 172
Stojících cestujících: 153
Maximální rychlosT: 140 km/hodinu
Dojezd na baterie: 80 km