Knihovna jako cíl výletu

I knihovna může být cíl výletu. Zvláště, když máte rádi železniční historii. Po telefonu jsme si ověřili otevírací dobu a že na nás budou v knihovně čekat. Zatímco kamarád už předem přesně věděl, co chce prohlížet a měl to domluvené, já jsem šel „na slepo.“ Hned u vchodu mě upoutala velká nástěnná mapa tratí. Laskavý knihovník mi pak k prohlížení ve studovně našel staré železniční mapy, resp. knihu s mapou. Jednalo se nádherný Opitzův atlas drah Evropy z roku 1920. Tedy z doby, kdy na našem území byla železniční síť v největším rozsahu. Navíc jsou tu zakresleny i další plánované tratě. Mapa zobrazuje střední Evropu, tedy především Německo, Česko, Rakousko či Königsberg (Kaliningrad). Chybí tu bohužel Uhry, včetně podstatné části Slovenska.

Jak z nádraží do knihovny

  • knihovna je hned za nádražím. Ale protože Vy koleje nesmíte překračovat, pak máte dvě možnosti
  • ta jednodušší je vyjít z nádraží na ulici a dát se vlevo, než narazíte na červenou turistickou značku. Po ní půjdete asi deset minut až na křižovatku s ulici Poděbradova. Dáte se po ní vpravo, až dojdete na její konec. Tam je knihovna Českých dráh.
  • Kratší, ale komplikovanější, cesta je jít do nádražního podchodu a na 4. nástupiště.  Po nástupišti jděte dozadu k dalšímu podchodu, který Vás zavede na 5. nástupiště. I po tomto nástupiště jděte dozadu až sejdete na parkoviště. Pak po červené turistické značce na ulici Poděbradova. Dáte se po ní vpravo, než dojdete na její konec. Tam je knihovna Českých dráh. Touto cestou ušetříte asi pět minut chůze.

Nejbližší nádraží

Mapa, kudy z nádraží do knihovny

Československý archiv železniční

  • První železniční knihovna vznikla spolu se samostatným státem a Československými dráhami. V prvních letech byla veřejnosti nepřístupná a sloužila především úředníků ministerstva železnic a ředitelství státních drah. Přelomový byl roku 1920, kdy došlo ke spisové rozluce a z Vídně začaly proudit do Čech archiválie týkající se českého území. Původní archiv z knihovny byl vyčleněn a roku 1923 je zřízen Československý archiv železniční.
  • V roce desetiletého výročí vzniku státních drah na československém území čítala knihovna kolem 23 000 svazků. Později se knihovna usídlila na známé železniční adrese Dlážděná 5 v Praze (dříve palác České severní dráhy) a čítala pět zaměstnanců. V posledním roce první republiky se počet zaměstnanců zdvojnásobil. Další stěhování směřovalo do nové budovy ministerstva železnic na nábřeží Ludvíka Svobody.
  • Na počátku šedesátých let se knihovna opět přestěhovala na ulici Hybernská 5.
  • A roku 2007 se přesunula na Nákladové nádraží Žižkov.
  • Ke stěhování do nových odpovídajících prostor v Kralupech nad Vltavou došlo v roce 2017, kde knihovnu můžete v současnosti navštívit.

Podrobnou historii si můžete přečíst na stránkách knihovny.

Většina knih a periodik je dostupná i v elektronickém katalogu knihovny na adrese knihovny.

Mapy, staré železniční mapy

Mě nejvíce zaujal Opitzův atlas drah Evropy z roku 1920. Dokázal jsem v něm listovat přes dvě hodiny.

ČD Archiv v Července

Dalším zajímavým zdrojem informací pro badatele a zájemce o železniční historii je archiv Českých drah v Července.

Kam dál z knihovny

Až budete mít načteno, naprohlíženo a nafoceno, věnujte chvíli čas i samotnému nádraží v Kralupech nad Vltavou. Hala nádraží je jednou z mála stanic postavených v 80.letech minulého století. A protože neprošla rekonstrukcí, je tu zachováno mnoho zajímavých detailů. Jen nevím, jestli se mi líbí nebo ne. Za pozornost stojí monumentálně řešená hala se schodištěm na galerii, na první nástupiště a do podchodu. Dále světelné nápisy nad pokladnami, plastika u schodiště, dřevěná sedadla na galerii, velká zdobená okna na galerii, řešení a osvětlení stropu…

Nádraží bylo před čtyřiceti lety postaveno jako úplně nové. Žádná přístavba, žádné modernizace starého. Původní nádraží bylo totiž zle poškozeno na konci války. Bylo provizorně opraveno, aby nakonec bylo zcela zbouráno a postavena tato hala. Z dnešního pohledu uživatelů jsou tu nedostatky a samotné označování nástupišť je katastrofa. Přesto, až budete mít cestu do Kralup, třeba právě do knihovny ČD, rozhlédněte se po hale.

Můj tip: dejte si kafe v Kafe stánku nahoře na galerii. Je tu milá paní, útulno a budete zřejmě sedět na původních (?) sedačkách.
A pokud se chcete mrknout na současnou dopravní architekturu, tak přes silnici tu mají nové autobusové nádraží. Lavičky pod stromy jsou uprostřed autobusáku.